Ve 20. století se začala používat ve velké míře umělá sladidla jako jsou cyklamáty a sacharin, která mohou mít karcinogenní účinky. Proto se na počátku 70. let začala japonská firma Morita Kagaku Kogyo Co., Ltd zabývat možností použít Stévii jako náhražku cukrů v nápojích a dalším potravinářském průmyslu. Nyní má Stévie 40% podíl na japonském trhu s umělými sladidly. Zde se také používá v nealko nápojích např. Coca Cola.

V současné době se tedy Stevie používá ve východní Asii (Japonsko, Čína, Thajsko, Korea, Tajwan, Malajsie), ve státech Jižní Ameriky a v Izraeli. Čína je největším producentem steviósy na světě. Dříve byla Stevia velmi rozšířená i v USA. V USA je legální tuto rostlinu prodávat v jakékoli formě, pokud není označena jako potravinový doplněk. Ta samá pravidla platí pro Austrálii, Nový Zéland, Kanadu a dříve platila i pro Evropskou Unii.

V Japonsku je Stevie prodávána i jako sladidlo. Extrakt ze Stévie byl zaregistrován pod jménem Rebiana společnostmi Coca Cola a Cargill. Tento extrakt čeká na schválení patentu a označuje nekalorické sladidlo. Coca Cola plánovala prosadit toto sladidlo na americkém trhu už v roce 2009.

Rada Evropské Unie v roce 2011 konečně schválila užívání extraktů ze Stevie jako alternativní stolní sladidlo pro všechny země Evropské Unie.

Steviosid se i v dalších zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček.